Sebevědomí - vliv metaprogramu

Víte co může ovlivňovat naše sebevědomí? Jedním z vlivů na sebevědomí jsou metaprogramy. Chcete-li vědět co to jsou metaprogramy, tak v dalším dílu blogu Sebevědomí - vliv metaprogramu se dozvíte, jak metaprogramy mohou ovlivňovat naše sebevědomí.

Tak, jak každý chceme být v dnešním světě úspěšní a sebevědomí, často přemýšlíme, jak být sebevědomější, co má vliv a nemá vliv na naše sebevědomí. Tak, jak pozoruji ve své praxi, klíčovým znakem sebevědomí je primárně naše nastavení. V tomto dalším dílu blogu si přiblížíme tento charakteristický znak, jako součásti sebevědomí, kde můžete popřemýšlet, k jakému typu metaprogramu máte blíž.

Co jsou to metaprogramy? Metaprogramy jsou podvědomé habituální vzorce chování, které získáváme v průběhu si uvědomit postoje vyplývajícího z našeho myšlení, které jsou založeny na postoji k něčemu a od něčeho. K něčemu znamená, že člověk ví, co chce, má jasnou představu o svém konečném cíli nebo postoji. Od něčeho to jsme zase u typu člověka, který přesně ví, co nechce. Tak, jako se metaprogramy ve svých knihách zabývá Richard Bandler, který společně s Johnem Grinderem vyvinul v 70. letech psychoterapeutickou metodu neurolingvistické programování, která se cíleně zaměřuje na modelování vzorců myšlení. Metaprogramy jsou tedy nedílnou součástí našich map vnímání. Stejně tak, jako světoznámá psycholožka Carol Dwecková uvádí ve svých výzkumech, kde rozděluje nastavení mysli na základní dva typy a to na fixní nastavení mysli a na růstové nastavení mysli. Tyto dvě polarity z psychologického hlediska tedy prokazatelně předurčují vývoj, postoj chování a úspěch v jednotlivých dnes již v tradičně známých situacích, jako například v osobních vztazích, pracovních vztazích, vnímání úspěchu druhých, kritiky, snahy, zdolávání překážek a v neposlední řadě tolik všeobecně diskutované téma výzev.

Je na místě říci, že ani jeden z výše uvedených přístupů není dobře ani špatně, protože už jen z lidského hlediska by byl život velice jednotvárný s neschopností dalšího rozvoje, kdybychom se upnuli pouze na jednu z možností. Je to vlastně i jeden ze základních kamenů pro práci personalistů v profesionálně pracovním prostředí, kde je nutné vnímat tyto dva osobnostní aspekty právě proto, že ke každému obsazení pracovní pozice je potřeba jiný přístup to znamená, že manažerské pozice je efektivnější obsazovat osobnostmi založené na principu k něčemu neboli s růstovým myšlením a naopak pozice se stálou, opakující se náplní práce je produktivnější obsazovat osobnosti typu od něčeho neboli fixním myšlením. Snižuje se tím tak riziko a pravděpodobnost nespokojenosti pracovníka na pozici a jako prevence se tímto může předejít pravděpodobným možným negativním důsledkům, vyplývající z nesprávného obsazení pozice člověkem s určitými předpoklady.

Ať už chceme nebo nechceme, tento postoj je jedním z ovlivňujících ukazatelů našeho sebevědomí neboť v tomto kontextu následně vystupujeme navenek a jednáme v souladu s tímto nastavením.

V další kapitole se zaměříme na vliv strachu na naše sebevědomí.